Politické strany: ignorují rostoucí nerovnost?

Politické strany: ignorují rostoucí nerovnost?

Současná studie Cluster of Excellence „The Politics of Inequality“ na Univerzitě v Kostnici, publikovaná v „American Political Science Review“, vrhá světlo na sociální důsledky ekonomické nerovnosti. Studie se také zaměřuje na nezohlednění těchto témat ve volebních programech politických stran. Hlavním autorem studie, která je nyní známá svou pozorností k detailům, je Alexander Horn, vedoucí výzkumné skupiny skupiny Emmy Noether „Varieties of egalitarianism“ ( uni-konstanz.de ).

Hlavní výsledky studie ukazují alarmující trendy: politické strany v Německu i v mezinárodním měřítku, včetně těch, které jsou zvláště považovány za levicové, do značné míry ignorují tematickou naléhavost ekonomické nerovnosti. To zahrnuje zanedbávání významných zisků příjmů mezi bohatými vrstvami populace. Neschopnost levicových i pravicových stran reagovat na tento vývoj odhaluje zásadní strukturální slabiny demokratického systému.

Strukturální deformace demokracie

Výsledky naznačují, že změny v ekonomické nerovnosti nevedou k adekvátním politickým reakcím, zejména ze strany pravicových stran. Důvody by mohly spočívat ve strukturálních deformacích, ve zviditelnění nejbohatších lidí a v mobilizačních překážkách chudších skupin, které jsou zároveň posíleny meritokratickým zdůvodněním současného nerovného status quo. Politické reakce se často omezují na časové okamžiky, kdy nerovnost vzrostla do bodu, kdy ji již nelze ignorovat, protože stále více lidí klesá pod střední příjem v důsledku ekonomické regrese.

Cílem těchto zjištění je poukázat na strukturální slabiny demokratických procesů. Autoři studie využívají inovativní metodiku, která zahrnuje vyhodnocení 850 000 výroků z volebních programů ve 12 zemích OECD za období 50 let (1970-2020) pomocí tzv. online crowdcodingu.

Politická nerovnost a participace

Ale neznalost těchto ekonomických rozdílů se nepromítá jen do volebních programů, ale i do politické participace. Politické nerovnosti se v poslední době zvýšily. Ústřední slib demokracie, „jeden muž, jeden hlas“, je proto velmi ohrožen. Studie ukazují, že rostoucí ekonomická nerovnost má významný dopad na politickou participaci ( bpb.de ).

Celková volební účast klesá, ženy do 60 let volí častěji než muži. Naproti tomu lidé z méně vzdělaného prostředí a s nízkými příjmy se účastní výrazně méně. Drtivá většina členů Bundestagu má vysokoškolské vzdělání, zatímco nižší vzdělání a příjmové skupiny jsou v politické reprezentaci nedostatečně zastoupeny. Toto nerovné zastoupení má dalekosáhlé důsledky: zájmům politicky aktivních a vzdělanějších skupin je často věnována větší pozornost, zatímco ohledy chudších a méně vzdělaných občanů jsou do značné míry ignorovány.

Důsledky politické apatie

Politická abstinence nevzdělaných a nízkopříjmových lidí má dramatické dopady na legitimitu demokratických procesů. Lidé s nízkým vzděláním méně často prosazují své zájmy do politiky, což znamená, že zájmy nevzdělaných a nízkopříjmových občanů již nejsou dostatečně zastoupeny. Tento vývoj může vést k politickému odcizení a zvýšit pravděpodobnost, že se přeběhlí voliči obrátí ke krajním stranám. Reformní opatření jsou naléhavě potřebná k řešení těchto křivd a nastolení politické rovnosti ( bpb.de ).

K odstranění propasti politické nerovnosti by političtí představitelé měli brát v úvahu zájmy všech občanů. Větší sebeobhájcovská opatření pro politicky slabě zastoupené skupiny by mohla podpořit iniciativy ke zlepšení politické účasti. Opatření k začlenění marginalizovaných skupin do participativních procesů jsou zásadní pro zlepšení kvality demokracie a pro vyjádření hlasu všem občanům.