Braniborské dialekty v přechodu: Archiv zapomenutých slov!
Jazykový archiv Brandenburg-Berlin na Univerzitě v Postupimi digitalizuje nářeční materiály, dokumentuje změny jazyka a hledá mluvčí.

Braniborské dialekty v přechodu: Archiv zapomenutých slov!
8. května 2025 bude zdůrazněn význam braniborského dialektu v dnešní době. Dialekt, kterým lidé v Braniborsku mluví po generace, se ve venkovských oblastech výrazně změnil. Mnoho slov a frází bylo zapomenuto, což zvláště podtrhuje hodnotu zachování a dokumentace této formy jazyka. Zásadním projektem věnovaným této výzvě je Braniborsko-Berlínský jazykový archiv (BBSA) na Univerzitě v Postupimi.
V letech 2016 až 2022 probíhal pod vedením Ulrike Demske komplexní projekt digitalizace. Zdigitalizováno bylo 22 153 dotazníků, které v letech 1950 až 1970 vyplnilo více než 2 000 mluvčích nářečí. Tyto dotazníky ležely desítky let v kontejnerech a skříních v Ústavu pro germanistiku, dokud nebyly znovu objeveny a zpracovány. Jedním z dotazovaných byl August Höhne, narozený v roce 1889, který je příkladem jazykové rozmanitosti tohoto regionu.
Role braniborsko-berlínského jazykového archivu
BBSA si klade za cíl dokumentovat hovorová slova, idiomy a rýmy na počítání. Nahrávky pocházejí z poloviny 20. století a ukazují lexikální a syntaktické zvláštnosti braniborských dialektů. Tyto výsledky jsou přístupné pro dotazy založené na umístění v archivu. Archiv obsahuje také audionahrávky nářečních mluvčích, které oživují rozmanitost a zvuk starých nářečí.
Důležitým aspektem nářečního výzkumu je však neustálá změna jazyka. Vliv spisovného jazyka a zejména berlínštiny vedl k nivelizaci mnoha nářečních forem vyjadřování. Změna je patrná i na změně zájmen a jejich významů. Různorodost dialektů v Braniborsku je však stále působivá, charakterizují ji slovanské, dolnoněmecké a francouzské vlivy.
Aktuální výzkumné projekty a dotazy
Digitalizací materiálů položila univerzita v Postupimi základ pro další výzkum. Výzkumníci a studenti jako Luise Czajkowski neustále hledají současné mluvčí dialektů, aby shromáždili nová data a zdokumentovali probíhající změny jazyka. Informační zdroje jsou klíčové pro budoucí výzkum nářečí a podporují tak živou společenskou diskusi o jazyce a identitě.
Použití online archivu je podporováno stránkou nápovědy, která poskytuje pokyny. Pokud se vyskytnou potíže, mohou uživatelé kontaktovat archivní tým prostřednictvím e-mailové adresy bbsa@uni-potsdam.de a poskytnout návrhy nebo tipy, jak zlepšit používání.
Pro další informace o tématu nářečního výzkumu a jeho úkolech jsou čtenáři zváni na stránky dialektforschung.phil.fau.de navštívit.