Workshop o transatlantické historii: Pohled na zotročení a práva žen!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Workshop na Viadrině o transatlantickém obchodu s otroky pojednává o eurocentrických perspektivách a interdisciplinární výměně.

Workshop an der Viadrina zum transatlantischen Sklavenhandel diskutiert eurozentrische Perspektiven und interdisziplinären Austausch.
Workshop na Viadrině o transatlantickém obchodu s otroky pojednává o eurocentrických perspektivách a interdisciplinární výměně.

Workshop o transatlantické historii: Pohled na zotročení a práva žen!

Ve dnech 11. a 12. září 2025 se ve Viadrině ve Frankfurtu (Oder) uskutečnil workshop „Transverzální myšlení a jednání“. Akce, kterou pořádaly PD Dr. Andrea Gremels a Norah El Gammal, měla za cíl diskutovat o transatlantické historii zotročení napříč profesními a geografickými hranicemi. Účastníci z oblasti literární vědy, filozofie, politologie, etnologie a historie se sešli, aby vytvořili diferencovaný pohled na téma. Zvláštní důraz byl kladen na produktivitu teorií kulturních studií z globálního jihu, které jsou v eurocentrické historiografii často opomíjeny.

Workshop nabídl prostor pro intenzivní diskuse o eurocentrických a nacionalistických perspektivách v historiografii. Prof. Dr. Ottmar Ette hovořil o Antonu Wilhelmu Amovi, prvním známém černém filozofovi v Německu, a jeho chybějící doktorské práci. Toto spojení navázalo na současné diskuse o kolonialismu a otroctví v Německu, které se rozpoutaly po smrti George Floyda a protestech Black Lives Matter. V srpnu 2023 byla například „Mohrenstraße“ v Berlíně přejmenována na „Anton-Wilhelm-Amo-Straße“, což je krok, který signalizuje pokračující konfrontace s koloniální minulostí.

Interdisciplinární perspektivy

Norah El Gammal oslovila příběhy zotročených žen a jejich reprezentace prostřednictvím literárních reprezentací. Dr. Anka Steffen informovala o zničeném varšavském archivu, který mohl poskytnout důležité informace o polských legionářích v haitské revoluci. Tyto debaty podtrhly potřebu mezioborové výměny, kterou Andrea Gremels zdůraznila jako silnou stránku workshopu. Dr. Sinah Kloß se zamyslela nad mocenskými vztahy ve svém terénním výzkumu v Surinamu a rozšířila tak rozsah diskuse o globální perspektivy.

Panel o cukru zdůraznil propojení historie a ekonomie. Gremels představila svůj výzkum Fernanda Ortize a symbolického významu cukrovarnictví pro zotročení. Prof. Dr. Klaus Weber hovořil o globálních souvislostech pěstování cukru v 19. století, které mělo nejen ekonomické, ale i sociální dopady. Workshop byl zakončen filmovou diskusí s Manthia Diawarou o jeho filmu „Édouard Glissant: Jeden svět ve vztahu“, který pojednával o výměnných vztazích mezi Afrikou a Karibikem.

Obchod s otroky a jeho důsledky

Diskuse o transatlantickém otroctví zapadá do kontextu širší debaty o koloniálním obchodu a jeho dopadu. Ve střední Evropě zejména v 18. století prudce vzrostla poptávka po koloniálních produktech, jako je cukr a káva. Tyto produkty představovaly více než 60 % celkového zámořského dovozu Hamburku, což dokládá typ obchodních toků, které charakterizovaly tehdejší společnosti. Kultivace v amerických koloniích masivně expandovala, což vedlo k pomalému zvyšování produktivity v Evropě. Historici zkoumají roli německých a švýcarských obchodníků v obchodu s otroky, což mělo pozitivní dopad na jejich prosperitu.

Friedrich Romberg je klíčovou postavou v historii německého obchodu s otroky. Po emigraci do Bruselu profitoval ze svého obchodu s textilem a v roce 1766 získal tranzitní privilegium. V roce 1782 se Romberg začal aktivně zapojovat do obchodu s otroky a vybudoval jednu z největších lodních společností v Bordeaux. Jeho podnikání, které se silně spoléhalo na obchod s cukrem a otroky, však utrpělo obrovské ztráty kvůli povstání otroků v roce 1791 v St. Domingo. Rombergův příběh ilustruje komplexní zapojení německých obchodníků do obchodu s otroky a ukazuje hluboké ekonomické a sociální důsledky těchto praktik.

Diskuse na workshopu a související historické analýzy jsou součástí širšího společenského procesu v Německu. Je naléhavě nutné kriticky se vypořádat s vlastní koloniální minulostí, abychom mohli zpochybnit a zpracovat zakořeněné příběhy. Tato debata také zahrnuje různé praktiky obchodu s otroky z jiných kultur, které se v současné debatě často dostatečně neřeší. Historici volají po jemném pohledu na tuto složitou historii, který přesahuje eurocentrickou perspektivu a zahrnuje globální jih.