EU plánuje přísnější směrnici o navracení: pozadí a důsledky!

EU plánuje přísnější směrnici o navracení: pozadí a důsledky!

V březnu 2025 předložila Evropská komise návrh nové směrnice EU o navracení, která si klade za cíl urychlit deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Podle podrobností o uni-goettingen.de Směrnice silně vychází z německé návratové politiky z posledních let. Plánovaná opatření mají vytvořit jednotné řešení pro všechny členské země EU a vycházejí ze „zákona o nařízeném návratu“ z roku 2019 v Německu.

Obzvláště výbušný je záměr prodloužit vazbu až do vyhoštění až na 24 měsíců, což je v současnosti běžně omezeno na maximálně 12 měsíců. To vyvolalo znepokojení v politické diskusi. Kritici se obávají zvýšeného zadržování uprchlíků a migrantů, kteří se již nyní nacházejí v nebezpečné situaci. V Německu vzrostl počet deportací v roce 2024 ve srovnání s předchozím rokem o 22 %, zatímco počet žádostí o azyl klesl o třetinu. zdf.de hlášeno.

Efektivita návratových politik

Výzkumný tým z univerzity v Göttingenu nyní zveřejnil kontrolu faktů o návratových politikách a dospěl k závěru, že jsou ve své současné podobě neefektivní. Vedoucí projektu Prof. Dr. Sabine Hess zdůrazňuje, že práva na dlouhodobý pobyt by byla mnohem efektivnější. Ty by mohly nejen snížit stres pro migranty, ale také snížit využívání zdrojů úřady. Jejich analýza ukazuje, že návratové politiky od roku 2015 nejenže nevedou k větší bezpečnosti, ale mohou také kriminalizovat chudobu.

Ústřední tezí göttingenských badatelů je, že byrokratické povinnosti často vedou do spirály zločinu. Přísné předpisy a sankce by proto měly být přísněji sledovány, aby se zvýšil tlak na migranty.

Postup vrácení

Kromě právních úprav se diskutuje také o zřizování návratových center ve třetích zemích. Ty mají umožnit rychlejší návrat odmítnutých žadatelů o azyl. Jako příklad je použit albánský model, kdy azylová řízení probíhají v zahraničí, ale návraty do třetích zemí by měly probíhat až po jejich ukončení. Odmítnutý žadatel o azyl v Rakousku by tedy nemohl zahájit nové řízení v Německu, ale byl by deportován na místo, kde o azyl původně požádal.

Odborníci však návrh hodnotí kriticky. Zůstává nejasné, které třetí země by byly ochotny přijmout odmítnuté žadatele o azyl. Kontroverzní je také možnost, že deportace budou brzy moci probíhat bez rodinných vazeb a mohla by vést k tomu, že ještě více lidí skončí ve vazbě až do deportace.

Vývoj v migrační politice EU se odráží také v rostoucí ochotě izolovat lidi. Předseda Rady EU Charles Michel také uvedl, že náklady na fyzické bariéry na vnějších hranicích by mohly být potenciálně pokryty, což by mohlo vyvolat debatu o legitimitě takových opatření.

Současná situace ukazuje i na nerovné zacházení s uprchlíky. Zatímco lidé z Iráku, Sýrie a Afghánistánu jsou prostřednictvím zvýšených opatření uzavřeni, EU projevuje mnohem větší solidaritu s ukrajinskými válečnými uprchlíky. V některých státech EU byly pozorovány potlačování, tedy násilné odmítání žadatelů o azyl, což porušuje právo EU a Ženevskou úmluvu o uprchlících. Další analýzy na tato témata lze nalézt na europaimlehr.de.