Budoucnost světového řádu: Odborníci diskutují o přesunech moci a nových výzvách

Budoucnost světového řádu: Odborníci diskutují o přesunech moci a nových výzvách

Světový řád je ve stavu otřesů, který je charakterizován hlubokými geopolitickými změnami. Univerzita v Erfurtu, zemský parlament Durynska a mediální skupina Funke pokračují v letním semestru 2025 ve společném cyklu přednášek, aby analyzovali tento vývoj. Téma zní: „Budoucnost světového řádu tváří v tvář globálnímu vývoji“ a zaměřuje se zejména na vliv Západu. První akce se uskuteční 10. června v 18:15, kdy Julia Friedlander, generální ředitelka Atlantic Bridge e.V., otevře téma svou přednáškou „Renegotiation of the World Order: The Role of the West“. Tato událost je považována za jednu z důležitých platforem k diskusi o dalekosáhlých důsledcích ukrajinského konfliktu a upadající moci Západu. Vstup začíná v 18 hodin. a vstup je zdarma; Doporučuje se registrace na thueringer- Allgemeine.de/ringvorlesung.de.

Válka Ruska proti Ukrajině zdůrazňuje výzvy, kterým čelí mezinárodní společenství. Evropské a americké zájmy klesají, zatímco země jako Čína a Indie volají po větším vlivu. Tento tektonický posun v mocenských vztazích od Atlantiku směrem k Indo-Pacifiku signalizuje novou fázi globálního řádu. Indo-Pacifik, který obsahuje 60 procent světové populace a globální produkt, je stále více vnímán jako geopolitické centrum. „Pax Americana“ – americký hegemonický systém – je předmětem diskuse, protože USA se stále více zaměřují na konkurenci s Čínou.

Globální dopad a geopolitické trendy

Stažení USA z konfliktů na Blízkém východě a v Evropě vede ke strategickému přehodnocení. To umožňuje USA uvolnit zdroje, aby mohly konkurovat Číně. V tomto „GZero World“, ve kterém chybí stabilní globální řád, jsou ekonomické výhody odsouvány do pozadí a geopolitické zájmy se stávají důležitějšími. Rusko, které západní sankce vnímá jako „daň z velké moci“, zároveň požaduje větší vliv a je ochotno akceptovat ekonomické nevýhody.

Geopolitické posuny ovlivňují nejen rovnováhu sil mezi státy, ale mají také dalekosáhlé sociální a ekonomické důsledky. Konflikt na Ukrajině vedl k hladovým krizím v Africe, protože klíčoví dodavatelé potravin selhávají. EU zároveň čelí výzvám, jako je Regionální komplexní hospodářské partnerství (RCEP), které funguje jako důležitá zóna volného obchodu. V této souvislosti má EU potíže s ratifikací obchodních dohod, což by mohlo dále ovlivnit konkurenceschopnost.

Technologické inovace a sociální otřesy

Vývoj roku 2025 lze označit za zlomový bod mezi fragmentací a snahou o nové organizační struktury. Rostoucí nejistota ovlivněná ekonomickou nestabilitou, migračními a klimatickými krizemi se stala novým normálem. Ve světě charakterizovaném roztříštěnými mocenskými strukturami a konfrontační multipolaritou zůstává válka na Ukrajině ústředním zdrojem konfliktů. Navzdory mezinárodnímu úsilí zůstává budoucnost nejistá, protože geopolitické trendy nadále eskalují a společnosti samotné čelí polarizaci a konfliktům ohledně hodnot a identity.

Výzvy, kterým svět čelí, vyžadují intenzivní diskusi o mezinárodních vztazích a bezpečnostní politice. Aspekty, jako jsou agresivní územní nároky Číny a potenciál eskalace na Blízkém východě, vyvolávají otázky, které budou diskutovány v cyklu přednášek. Analýzy Dr. Alexandra Dubowyho se zaměřují na potřebu nalézt nové odpovědi na staré problémy, když Evropa usiluje o svou strategickou autonomii a nezávislou schopnost jednat. Vytváření životaschopných řešení není jen politickou výzvou, ale také společenskou nutností, abychom se vyrovnali s probíhajícími otřesy.

Tyto proudy a jejich dopad na mezinárodní pořádek bezpodmínečně vyžadují kolektivní reflexi a diskusi, kterou musí vést nejen akademické instituce, ale celá společnost.